Migrace, migrace, migrace....migrace. Připomíná mi to vtip, který "Smutnému muži" Jaroslavu Válkovi (mimo jiná jeho vystoupení) vynesl po roce 1968 od KSČ možnost vycestovat a zůstat ve Švýcarsku. Svým nepřekonatelným nosovým hlasem a jednotvárnou dikcí ho přednesl v silvestrovském vysílání rozhlasu: "Brežněv. Otevřu noviny - Brežněv. Otevřu rádio - Brežněv. Otevřu televizi - Brežněv. Bojím se otevřít konzervu."
Jako ten smutný vtip smutného muže je i migrace smutná. A jako Brežněv je i ona dnes noční můrou Evropy. A stejně jako spousta jiného špatného přichází z východu. Tím myslím ne přímo migranty, kteří míří do Evropy dnes už i z jihu (ze severu nás chrání Arktida a ze západu Atlantik a Trumpova zeď), ale to že spustit, zorganizovat a zaplatit takovou masu lidí, kteří se znenadání dali do pohybu, nemohla jedna věta. Věta, která byla vytržena z kontextu, zjednodušena, překroucena a poté po Goebbelsově vzoru stokrát opakována. Angela Merkelová nikdy nepozvala migranty do Německa a potažmo Evropy. Ona prohlásila, poté co první uprchlíci z Jordánska a Sýrie začali přicházet, že se s jejich příchodem Německo vyrovná. Tou dobou ale už byla zorganizovaná, zaplacená a funkční celá trasa, existovali specializovaní naháněči, firmy a lichváři, kteří zajišťovali stálý přísun lidí. Rozběhl se obrovský byznys.
Podle principů ekonomiky funguje trh na základě nabídky a poptávky. Nabídka ale nebyla žádná. Evropa neposílala na Blízký východ náboráře, netiskla reklamní brožurky vychvalující stálý a bezpracný život. Kdo to tedy za nás udělal? Kdo chce vidět Evropu slabou a vyčerpanou, rozhádanou a nejlépe opět rozdrobenou a Evropskou unii rozpadlou? Kdo je za východní hranicí Evropy tak silný, že to může dokázat? Která jediná mocnost má vojenskou základnu v Sýrii? Rusko? Správná odpověď. To stálo a stojí za tou první migrací. Která světová mocnost se nejvíce hospodářsky a politicky angažuje v Africe? Čína? Správná odpověď.
My se teď v Evropě budeme hádat, jeden člen chce už vystoupit a obavy z migrace byly hlavním argumentem pro brexit. Když se dvacet sedm pere, kolik se jich směje? Určitě dva, tři a možná každý, kdo má celosvětové zájmy. Mě to k smíchu není. Spíše je k pláči, že naše země, ze které za staletí kvůli nejrůznějšímu útlaku odešly statisíce lidí, není schopna deklarovat přijetí žádného, i když k nám zrovna nikdo nechce.
Můžeme migraci odsuzovat, dělat mrtvého brouka, můžeme jí bránit, ale nemůžeme jí zabránit. Je zakódovaná v lidských genech. My jsme také potomci migrantů z Afriky, kteří vyrazili na cestu před sto tisíci léty. A my Češi jsme sem přišli před pár tisíci roky.